Hnojení
Na přírodních stanovištích rostou pleionky na organických humózních substrátech, bohatých na živiny, v tlejícím mechu, listovce a pod. Přestože je organických látek v substrátu
dostatek, rozkládají se a uvolňují velmi pomalu a navíc jsou stále odplavovány vydatnými dešti. To znamená, že i v kultuře potřebují k růstu a vývoji květů dostatek živin, nicméně v malých dávkách.
Obsah živin v substrátu závisí na jeho volbě (viz. substrát). Na tom, jaký máme substrát závisí i další přihnojování v průběhu vegetační sezóny. Musíme tedy vždy uzpůsobit
četnost hnojivých zálivek množství zásob živin, které jsme do substrátu vpravili při jeho přípravě.
V "Associazione Italiana di Orchidologia" prováděli úspěšné pokusy s pěstováním pleionek ve směsi kůry a zetlelého ovčího, kravského nebo koňského hnoje.
Pěstujeme-li rostliny v těžší směsi s příměsí listovky a suchého zetlelého kravince nebo jiného hnoje, máme základní potřebu živin pro rostliny zajištěnu. Nicméně nesmíme zapomenout
na to, že živiny se ze substrátu, zejména v období letních zvýšených zálivek, vyplavují. Proto je potřebné i takovýto substrát alespoň 3x v období od července do září přihnojit hnojivou zálivkou. Dále nesmíme
zapomenout na stopové prvky, které přidáme do hnojivé zálivky. Použijeme hnojivo s dvojitou dávkou draslíku - NPK 1:1:2 v 1/3 dávce doporučené koncentrace s přidáním stopových prvků.
Pěstujeme-li rostliny v lehkých epifytních substrátech na bázi kůry, perlitu a sphagna, musíme zahájit hnojivé zálivky již v okamžiku, kdy se začnou objevovat nové listy. Vhodné je zahájit
hnojení první dávkou se zvýšeným obsahem dusíku - NPK 2:1:1 v 1/3 dávce doporučené koncentrace, což podnítí vývoj nových listů. Potom pokračujeme až do poloviny července v týdenních intervalech s hnojivými
zálivkami vyváženým kombinovaným hnojivem - NPK 1:1:1 v 1/3 dávce doporučené koncentrace. Od poloviny července do září změníme poměr živin a hnojíme rovněž týdně hnojivem s dvojitou dávkou draslíku - NPK 1:1:2 v 1/3
dávce doporučené koncentrace s přidáním stopových prvků. To je důležité pro tvorbu poupat pro příští jaro popř. podzim.
Pěstujeme-li pleionky v substrátech s příměsí rašeliny, užijeme schéma hnojivých zálivek pro epifytní substráty, ale intervaly mezi zálivkami prodloužíme na 14 dní, neboť rašelina zadržuje
mnohem více živin než sphagnum.
Nejspolehlivější metodou pro určení vydatnosti hnojivého roztoku je užití konduktometru. Pro hnojivou zálivku používáme dešťovou vodu s hodnotou vodivosti kolem 20 až 50 microsiemens, přičemž po
přidání hnojiva by měl výsledný roztok vykazovat hodnotu mezi 600 až 800 microsiemens. Při pěstování pleionek venku rostlinám vyhovuje vyšší koncentrace hnojiva (vodivost roztoku kolem 800 microsiemens).
|
