Pleionkářův Rok
Pleionky jsou obvykle zakoupeny v období dormance, tedy v prosinci až lednu. To je zároveň datum startu pěstitelského kalendáře.
Leden - Únor:
Pahlízky by měly být zasazeny pokud možno před zahájením růstu. Květináče naplňte asi 3 cm pod okraj hrubou směsí, která je poprášena kostní nebo rybí moučkou. Pahlízky jsou kladeny na povrch, s rozestupy jen
1 až 2 cm (bulbilky do 1 cm). Potom je zasypte správně hrubou směsí, až budou ze 3/4 zakryté. Pokud užíváte hlinitý substrát, je dobré je zasypat pouze do spodní čtvrtiny.
Ideální je potom uložit květináče do studeného skleníku, nebo na okenní rám s teplotami od 2 do 10 °C. Nezalévejte, dokud se neobjeví poupata. Ta se zpravidla objevují podle druhu již od poloviny února (P. humilis).
Nevystavujte přesazené rostliny příliš vysokým teplotám nad 10°C - urychlíte tím sice nakvétání rostlin, ale květ vydrží max. 3 dny. Pleionky by měly nakvétat při teplotách kolem 7°C. Kultivary kvetoucí v zimě (prosinec až leden) přesazujeme ještě před nasazením poupat, nebo až po odkětu.
Při přesazování dospělých pahlízek je vhodné je ošetřit postřikem z nimbového oleje, který je ochrání před savým hmyzem.
V únoru pasážujeme výsevy na čerstvé médium.
Březen:
Většina rostlin zahájila růst a poupata se objeví obvykle do konce měsíce, kdy se prodlužují dny a zvyšuje se teplota. Můžeme lehce vlhčit substrát, ale jen tolik, aby byl vlhký a kořeny se povzbudily k růstu.
Nejlépe je ponořit květináč na několk minut do misky s cca 2 cm vody. Nikdy nestříkáme vodu na rašící pahlízky, neboť to je jeden z důvodů, proč rostlinám zhnědnou poupata a v daný rok nekvetou. Příliš mokrý
substrát v tomto období pak vede k hnilobě kořenů. Je důležité si pamatovat, že kořeny pleionek se narozdíl od většiny orchidejí nerozvětvují, a poškozené kořeny odumřou! Poškození kořenů je hlavní důvod ztráty
rostlin v tomto ročním období.
Duben - Květen:
Časně kvetoucí druhy zahájily svou hlavní růstovou periodu. V tomto období kvete nejvíce druhů a kultivarů. Zvyšujeme množství zálivky a po odkvětu zahájíme hnojení na list. Pokud možno, nestříkáme na
květy a poupata, abychom předešly jejich poškození. Tekutá hnojiva by měla být používána velice opatrně v 1/3 resp. max. poloviční dávce doporučených hodnot. Používáme NPK v poměru 2:1:1 nebo 1:1:1
plus je vhodné přidat stopové prvky. Je dobré přihnojit na list třikrát nebo čtyřikrát během léta a přidat tak rostlinám všechny stopové prvky, které potřebují.
Zaléváme nejlépe časně ráno, abychom předešli rozvoji houbových onemocnění. Ve velmi horkých dnech zpravidla koncem května je však lépe zalévat večer, aby rostliny měly k dispozici vlhkou atmosféru
během noci. To jim pomáhá k regeneraci a vyrovnání teplotního stressu z minulého dne.
Červen - Srpen:
Začátkem června dokvétají pozdně kvetoucí druhy (P. hookeriana a P. scopulorum). Během tohoto období rostlinám svědčí množství vláhy a velká vzdušná vlhkost. Pokračujeme s večerní zálivkou a zvyšujeme
vzdušnou vlhkost kropením podlahy a okolí rostlin ve skleníku. Rostliny však musí mít dokonalou drenáž. Proto je lépe zalévat méně a častěji než nechat kontejnery nasáknout vodou jednou za tři až čtyři dny.
Denní teploty je dobré v tomto ročním období držet pod 32°C, ale když vystoupí výše rostlinám to neublíží, udržujeme-li vyšší vzdušnou vlhkost. Řešením je umístění rostlin v tomto období venku v zahradě do
chladného polostínu.
V polovině července je vhodné změnit tekuté hnojivo za hnojivo s vyšším obsahem fosfátu a draslíku (NPK 1:1:2) v 1/3 koncentraci. To podporuje vyzrání pacibulek a zajišťuje dobrou tvorbu poupat pro příští
sezónu. V hnojení můžeme pokračovat týdně do doby, než začnou žloutnout listy.
Koncem července provádíme preventivní postřik proti houbovým chorobám.
V průběhu srpna vyséváme zelené semeníky podzimních druhů.
Září - Prosinec:
Od září zaléváme zásadně ráno tak, aby listy do večera oschly. To pomůže redukovat infekci botrytýdy. Rovněž je dobré začátkem září provést preventivní postřik proti virórám a houbovým chorobám Physanem 20.
Listy P. pleionoides a P. limprichtii začnou žloutnout jako první, obvykle již koncem září.
Toto je rovněž období, kdy začínají kvést podzimní druhy. Jako první, zpravidla již v září, kvete P. saxicola. Podzimní kultivary kvetou obvykle až v prosinci, nebo v lednu.
Po opadu listů již nezaléváme a necháme substrát dokonale vyschnout. Těsně před opadem listů ještě zklidíme bulbilky, aby se nám později nepoztrácely. Po vyschnutí substrátu můžeme pahlízky vyjmout, očistit a
uložit do papírových sáčků v bezmrazé mírně vlhké místnosti, nebo v lednici. Popř. můžeme takto uložit celé květináče a rostliny vyjmout až před přesazením.
V listopadu až prosinci vyséváme zelené semeníky jarních druhů popř. koncem roku zralá semena.
Nahoru |
